Původní pojmenování vrchu Tábora bylo Chlum. V dobách husitského revolučního hnutí se zde scházely tzv. tábory lidu a odtud pochází i jeho současný název. V roce 1369 postavili Valdštejnové na vrcholu hory kapli, ve které prý arcibiskup Arnošt z Pardubic zanechal při své cestě z Kladska vlastnoručně zhotovený gotický dřevěný kříž.
Někdy před rokem 1530 zde Vilém z Valdštejna nechal místo chátrající kaple postavit dřevěný kostelík. Tábor se postupně stal poutním místem všeho věřícího lidu. Podle zvyku museli hříšníci vynést nahoru pytel naplněný kamením - čím větší pytel, tím větší pokání před bohem. Když se tedy v roce 1704 jezuité rozhodli postavit zde zděný kostel Proměnění Páně, neměli o stavební materiál nouzi. V roce 1897 byl kostel opraven a o rok později k němu byla postavena křížová cesta.
Kapličky křížové cesty pocházejí z roku 1898 a byly v letech 1995 - 2000 nově rekonstruovány z veřejných sbírek a dobročinných darů. Na konci křížové cesty je studánka, která se podle cesty nazývá Křížovka. Je zde také umístěna plastika Krista, který uzdravuje nemocné. Autorem plastiky je Stanislav Sucharda z Nové Paky.
Podle pověsti se u studánky zastavují poutníci stoupající na horu a vhazují do ní jedlové větvičky ve tvaru kříže. Komu větvička plave na hladině, tomu je souzen dlouhý život, komu se křížek potopí, ten prý do roka zemře. Hodně dlouho se věřilo v tuto prorockou vlastnost studánky.
Podél křížové cesty stoupá na Tábor červená turistická značka z Lomnice nad Popelkou. V kostelíku se pravidelně konají bohoslužby a na vrcholu hory pravidelné poutě.