Expozice pod širým nebem je umístěna na muzejním dvoře Muzea Českého krasu. Celková rozloha vystavené plochy 340 m2. Hlavním posláním expozice je seznámení s geologickou stavbou Barrandienu.
Plzeňská brána patří pod MUZEUM ČESKÉHO KRASU V BEROUNĚ.
V geoparku je instalováno 23 hornin s popisem o zařazení dle stáří, lokality, vzniku, u některých z nich jsou k dispozici výbrusy. Pro odborníky je určen unikátní profil pražskou pánví Barrandienu, úplný vrstevní sled od spodního ordoviku až po střední devon. Pro zpestření je v geoparku vystaven dopravní vozík kolejové přepravy a lanovková korba s autentickým horninovým materiálem. Tzv. „kameniště“ obsahuje malé úlomky hornin z různých lokalit, často obsahující zkameněliny. Návštěvníci si mohou tyto kameny důkladně prohlédnout a pokud se jim některý vzorek zalíbí, odnesou si ho domů na památku. Kameniště je pravidelně doplňováno vzorky z opuštěných i činných lomů.
Při odchodu z geoparku si návštěvníci mohou ověřit formou testu své znalosti hornin.
Otevřeno v měsících duben až říjen. Úterý – sobota 9.00–12.00 a 12.45–17.00 hod. Neděle a svátky 10.00–12.00 a 12.45–17.00 hod.
Základní vstupné 10 Kč Snízené vstupné 5 Kč
Bezbariérový přístup. Vystavené exponáty je možné si osahahat, proto je expozice vhodná pro nevidomé a slabozraké.
Tento původně stavební inženýr přišel do Čech se dvorem francouzského krále po tzv. červencové revoluci v r. 1830. Při zkoumání možností pro stavbu železniční tratě údolím Berounky odhalil místní bohatá naleziště zkamenělin (zejména trilobitů) u Skryjí a Týřovic. Tím našel doživotní objekt svého badatelského zájmu. Až do vysokého věku (ještě jako 80letý sfáral do dolu, aby ho prozkoumal) cestoval Barrande intenzivně většinou pěšky středními Čechami, aby studoval území, které v prvohorách pokrývalo moře. Pohyboval se pravidelně především v okolí Prahy zvláště směrem k Berounu, případně dále směrem k Rakovníku či k Příbrami. Výsledky svého zkoumání vydal v encyklopedii Silurský systém středních Čech. Celkem vyšlo 29 svazků tohoto monumentálního díla. Na téměř 6 000 stranách doplněných více než 1 000 litografiemi s desítkami ukázek popsal přes 3 500 druhů zkamenělých organismů. Jde o nejrozsáhlejší paleontologickou práci všech dob, kterou vytvořil jeden člověk.
ZDROJ INFORMACÍ: www.muzeum-beroun.cz, Muzeum Českého krasu