BESKYDY

Beskydská oblast, turisty objevována od druhé poloviny 19. století, je ideální pro milovníky aktivního odpočinku - pěší turistika pro začátečníky i náročné, s dalekými výhledy z vrcholů až na Velkou Fatru či Praděd; cykloturistika a zimní sporty. Můžete poznat vše i z hřbetu koně, nejedna jízdárna Vás pod odborným dohledem provede malebnou krajinou divokých Beskyd. Nabízí se i možnost rekreace u vody (řeky, vodní nádrže, koupaliště). Pro příznivce golfu se nabízí 16 ti jamkové golfové hřiště, začleněné do krajiny pod horami na Čeladné. Nástupy na nejvyšší vrcholy usnadňuje jak hustá síť značených turistických cest, tak i přístup po silnicích.
Ochuzeni však nebudou ani zájemci o historii a kulturní památky. Romantická zákoutí a krásné výhledy do "podhradí" nabízí nejdochovalejší a největší hradní zřícenina na Moravě - hrad Hukvaldy. Nebo si celý den můžete vychutnávat atmosféru valašských dědin v Rožnovském Valašském muzeu v přírodě. Za návštěvu stojí i Frýdecký zámek se záhadnou studnou a město Štramberk s Trúbou, kde pečou medové "štramberské uši". Muzea a památníky zachycují místní historii a životy obyčejných i významných lidí, jako hudebního skladatele Leoše Janáčka nebo grafika Ferdiše Duši. Mezi nejnavštěvovanější rekreační střediska patří Pustevny, kde soubor lidových staveb od architekta Dušana Jurkoviče je národní kulturní památkou. Na výzdobě interiéru jedné z útulen se podílel malíř Mikoláš Aleš a v místním horském hotelu strávil noc i československý prezident Masaryk v roce 1928.
Ubytování v oblasti nabízí spousta hotelů, penzionů, chat i kempů.

Oblast se nachází ve východním cípu Moravy, při hranicích se Slovenskou Republikou, na území Moravskoslezského a Zlínského kraje, na části bývalých okresů Vsetín, Nový Jičín a Frýdek- Místek.

Nejvyšším a nejrozsáhlejším článkem je hornatina Moravskoslezských Beskyd, dále pak Vsetínské vrchy. Moravskoslezské Beskydy se člení na Lysohorskou hornatinu s vrcholy Travný (1 203m), Ropice (1 082 m) a nejvyšším vrcholem i vůbec v Bekydech Lysou horou (1 323 m) a Radhošťskou hornatinu s vrcholy např. Smrk (1 276 m), Kněhyně (1 257 m) a Radhošť (1 129 m), na západě pak končí hřbetem Veřovických vrchů.
Vsetínské vrchy jsou pak odděleny od Moravskoslezských Beskyd sníženinou Rožnovské brázdy, dále jsou odděleny od Javorníků na jihu a na západě od Hostýnských vrchů údolím Vsetínské Bečvy. Na severu hranice Moravskoslezských Beskyd je členitá Frenštátská brázda, omezena na severu Štramberskou vrchovinou, která je součástí pásma pobeskydské pahorkatiny.

V oblasti se nachází CHKO Beskydy, svou rozlohou 1 160 km? největší chráněná krajinná oblast v České republice, s přírodními rezervacemi, přírodními památkami a zajímavostmi. V posledních letech je opět zaznamenán v některých oblastech výskyt vlků, medvědů a rysů.
Největšími turistickými a rekreačními oblastmi jsou např. : Visalaje, Bílý Kříž, Bumbálka, Bílá, Pustevny, Radhošť, Rožnov pod Radhoštěm, Bečvy, Soláň, Kohútka, Satina. Vrcholy jsou dostupné a na některé vedou i lanové dráhy. V oblasti je několik Naučných stezek, které doprovodnými tabulemi seznamují turisty s charakteristikami kraje a významnými památkami.
Ve městech beskydského regionu se uplatnila nejvíce renesance a pak baroko na sakrálních a světských stavbách, např. na zámcích ve Frýdku Místku, Vsetíně či Valašském Meziříčí. V oblasti jsou dvě městské památkové rezervace. Ve Štramberku aglomerace lidové architektury a Novojičínská památková rezervace tvořena historickým jádrem města s půvabným náměstím a sítí přilehlých uliček.

Lidová kultura Lašska a Valašska. Na úpatí Beskyd se dodnes zachovalo i několik vzácných roubených staveb, kostelů (nejstarší z nich jsou pozdně gotické, Guty - 1563) a půvabných dřevěných zvoniček. Nejvíce lidových staveb pohromadě můžeme vidět již ve zmíněném Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm (zal. 1925). Toto muzeum se postupně stává jediným dokladem připomínajícím v komplexnosti kulturu našich předků žijících v moravských a slezských Karpatech. Muzeum rekonstruuje na téměř 80ti ha celé historické prostředí se stavbami i s políčky, loukami, pastvinami, chová domácí zvířata a pěstuje historické plodiny (pohanka, gengel, křibice aj.). Upravuje se do podoby historické krajiny. V provozu jsou tři části expozice: Valašská dědina, Dřevěné městečko a Mlýnská dolina (mlýn, pila, valcha, lisovna oleje; dokončuje se hamr). K Valašskému muzeu v přírodě patří také soubor lidových staveb na Pustevnách.

Počasí
Obdobně jako na většině území našeho státu bývá nejteplejším měsícem červenec. Naopak nejstudenější je leden. Vzhledem k rozdílu nadmořských výšek v popisované oblasti je zřejmé, že vrcholové partie hornatin jsou podstatně studenější než údolní polohy a oblasti pahorkatin v podhůří. Nejchladnější jsou Moravskoslezské Beskydy, kde na Lysé hoře průměrná roční teplota je 2,5°C. Teplotní rozdíl s přibývající nadmořskou výškou je však v zimě menší než v létě. Způsobují to zimní teplotní inverze. Srážky jsou klimatickým faktorem, u něhož se potvrzuje pravidlo, že v horách jsou větší než v nižších polohách. Lysá hora a další lokality, například Morávka - Slavíč patří mezi srážkově nejbohatší místa naší republiky vůbec.
Významnou formou srážek je však sníh. V horských polohách se objevuje již v časném podzimu a padá mnohdy ještě dlouho do jara. Souvislá sněhová pokrývka se drží na hřebenech 150 až 180 dní. Průměrná výška sněhové pokrývky se pohybuje mezi 120 a 190 cm s maximem na Lysé hoře 198 cm. Beskydy a okolní pohoří se řadí k oblastem s nejbohatší sněhovou pokrývkou u nás. V Beskydech nedochází k lavinám.

Autory fotografií jsou L. Šrubařová, O. Vindyš.