Dnešní doba nepřeje cestování po železnici, ale přesto si zaslouží naši pozornost. Právě budování železnic našimi předky v 19. století umožnilo bouřlivý rozvoj v severních Čechách.
Podnětem ke stavbě pardubicko-liberecké (severojižní) dráhy, budované v letech 1857-1859, a tím ke stavbě 120m dlouhého sychrovského viaduktu, byla jednak snaha snížit zkrácením dopravy ceny strojů vyráběných v severních Čechách a také spojit pevnosti Hradec Králové a Josefov s moravskou Olomoucí. Šlo tedy jak o důvody hospodářské (tytéž stroje dovážené z Anglie byly lacinější), tak strategické (o sedm let později vypuknuvší prusko-rakouská válka dala budovatelům železnice za pravdu). Trasa vedoucí původně z Pardubic do tehdy Pruského Zawidówa, procházela zejména v údolí Jizery obtížným úsekem. Mezi Semily a Turnovem je osm tunelů a nejdelší z nich, jehož délka je 635m, je shodou okolností opět u Sychrova.
Most u Sychrova, ležící na dřívějším katastru obcí Radostín a Radimovice, se svými osmi oblouky o rozpětí 9,5m klene nad údolím Mohelky ve výšce 32m. Osobitost této zajímavé dopravní stavby spočívá v tom, že šest z osmi oblouků je ve dvou řadách nad sebou. Toto uspořádání oblouků v patrech není u nás a ani ve světě zcela běžné. Přes 11m široký viadukt převádí traťovou kolej a zároveň je na něm poslední výhybka železniční stanice Sychrov. Je to nádherný příklad nenásilného a působivého začlenění kamenné dopravní železniční stavby do rámce krajiny.
Viadukt má tyto základní technické parametry: délka: 120m, šířka: 11,5m, výška: 32m, poloměr zakřivení půdorysu (mostovky) R=386m. Stavbu provedli bratři Kleinové a V. Lanna v letech 1857-1859, je umístěn na kilometru 132,281 trati Stará Paka-Liberec.
Pokud tedy navštívíte zámek Sychrov, nezapomeňte si udělat malou vycházku od parkoviště před zámkem, výhled na tuto technickou památku, která dodnes dokazuje um našich předků, stojí vždy za to. Můžete také sejít do stanice Sychrov a absolvovat cestu do Liberce nebo do Turnova vlakem, i ta pro vás bude nezapomenutelným zážitkem.
Vypracoval a autor fotek: Ing. Tvrzník
Zdroj: Dušan Josef, Naše mosty historické a současné