Obec Rochov leží 6 km jižně od Úštěka. Archeologové svými sondami a nálezy potvrdily přítomnost keltského obyvatelstva v době kolem 3. století př.n.l. V roce 1226 byl majitelem vsi na Úštěckém potoce klášter v Doksanech. Vladyka Čeněk z Rochova roku 1348 pravděpodobně vystavěl tvrz. Následně byl rochovský statek spojen s tetčiněveským panstvím a roku 1528 se dostal do majetku Sezimů z Ústí. Po bělohorských sankcích se Rochov dostal do majetku pražských jezuitů a následně byla ves spjata s osudy panství Liběšice. Tvrz byla ještě před koncem 17. století zpustlá a později zcela zanikla. Rochov je znám také z novověké historie, neboť se zde rozmnožovaly tzv. samizdaty.
Pro absenci turistické značky je doporučena přístupová cesta do Rochova po silnici z Vědlic do Tetčiněvsi. V těsné blízkosti obce se nacházejí mokřady a to zejména v severozápadní části Rochova. Při vstupu mimo cestu je tedy nutná obezřetnost, protože hrozí propad do podmáčených míst.