Původně raně gotický kostel z konce 13. století, jehož zachované části svědčí o možnosti jeho využití i jako obranné stavby, byl přestavěn ve druhé polovině 15. století. Tuto pozdně gotickou přestavbu připomíná kamenná deska s vytesaným znakem městečka a latinským nápisem z roku 1485 ( v překladu: "Pečeť obce Svinů léta Páně tisícího čtyřstého osmdesátého pátého"), která je vsazena nad jižním portálem (dnes nahrazena kopií). Síňové trojlodí je završeno síťovou klenbou, presbytář byl v roce 1510 sklenut jednoduchou žebrovou klenbou hvězdového vzorce. Křestní kaple na severní straně a jižní věž pochází z roku 1520, přičemž báň věže byla vyměněna po požáru v roce 1850. Hlavní součást vnitřního zařízení tvoří barokní oltář z doby kolem roku 1730 se sochami světců a sochou Trhosvinenské Madony z roku 1520, dále čtyři boční oltáře sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Vendelína a sv. Linharta z 18. století, barokní oltář v kapli sv. Barbory v přízemí věže, rokoková kazatelna s bohatými figurálními reliéfy z doby kolem roku 1760 a varhany s figurální výzdobou z počátku 18. století. Za pozornost rovněž stojí tesané náhrobní kameny drobných šlechticů z okolí, zazděné ve stěně pod emporou. Kostel patří k nejcennějším památkám pozdní jihočeské gotiky, mimo jiné díky tomu, že jeho vysoká sedlová střecha má zachovány původní dřevěné krovy. Na místě dnešního kamenného kříže před kostelem stávala již v roce 1355 kaple sv. Jana Křtitele, z níž se však po požáru roku 1828 nic nedochovalo.